Rozhodli jsme se, že jim štěňátka přivezeme osobně.
Jednak jsme neměli dobrý pocit z toho, poslat je letadlem a jednak jsme v Itálii ještě nebyli. Navíc nás lákala 28.1.2007 výstava CACIB Milano...
Vše jsme měli přichystané, věci sbalené, štěňátka i Cris s Isabellkou měli potřebná potvrzení od veterináře, která jsme ale nakonec vůbec nepotřebovali.
Prohlídku v servisu absolvovalo i naše auto, neboť se nám do něj pár dní před plánovanou cestou vloupal zloděj, a to klidně před okny mé práce a za bílého dne. Byla jsem mu opravdu vděčná, že poničil jen zámek u předních dveří a nevzal nám dokonce ani doklady od auta.
Ve čtvrtek jsme si ještě nebyli tak docela jisti, jestli opravdu pojedeme, protože na pátek hlásili zhoršující se počasí, silný vítr a sněžení. Měli jsme už domluvenou dovolenou, od rána bylo celkem hezky, rozhodli jsme se tedy vyjet. Ještě odpoledne nám přišla sms z Itálie, bude-li špatné počasí, nejezděte...
Měli jsme potřebnou zimní výbavu, teplé oblečení, termosky s kafem i čajem, dokonce i lopatu na sníh. Naložili jsme všechny pejsky a vyjeli jsme pro jistotu už v půl osmé večer. Měli jsme naplánovaný směr Cheb a hraniční přechod "Pomezí".
Když jsme projeli Chomutovem začalo hustě sněžit a přidal se i silný vítr. Za Chebem se počasí ještě zhoršilo a nebylo vidět téměř na krok...
Před hranicemi jsme zastavili a zvažovali, jestli jet dál, nebo se raději vrátit. Bude další cesta stejná, horší nebo lepší...? Ale Petr je skvělý řidič a odvaha mu rozhodně nechybí, jeli jsme dál...
Když jsme projížděli Německem, počasí se pomalu začalo zlepšovat a hustě sněžilo už jen místy. Opravdu jsme si oddechli až u Mnichova, kde už byly silnice úplně suché.
V 08.30 jsme předávali štěňátka jejich
novým majitelům. Brigittka i Beanka se jim velice líbily.
Přestože obě holčičky nedostali žádný uklidňující prostředek na tak dlouhou
cestu,
musím opravdu obdivně říci,
že byly nesmírně hodné a celou cestu ani
nepíply.
Těšili jsme se na pořádný odpočinek po tak dlouhé cestě.
V 11.00 jsme přijeli do Milana, hotel Enterprise jsme díky navigaci našli poměrně rychle.
Navigační přístroj sice není úplně stoprocentně spolehlivý, ale určitě hodně pomůže při neznámých cestách a hlavně v neznámých městech.
Ubytovali jsme se a hned jsme vyrazili ven, vyvenčit pejsky.
Protože hotel
Enterprise se nachází u centra
Milana, není okolí hotelu nijak úchvatné.
Všude samé domy, ulice byly přeplněny auty a motorkami, parkovalo se všude,
dokonce i na chodnících. Jen mi bylo záhadou, jak se ta auta dostanou přes jiná
auta na silnici. Získala jsem dojem, že snad každý ital vlastní nějaký dopravní
prostředek. . .
Večer jsme vykoupali pejsky a šli jsme si brzy lehnout. Přejímka psů byla od
08.00 do 10.00, takže jsme se mohli pěkně prospat. Ráno jsme se pěkně nasnídali,
v osm hodin nás v recepci vyzvedl Stefano a jeli jsme na výstaviště. Veterinární přejímka
proběhla hladce, brzy jsme našli halu i náš kruh, kolem kterého bylo nezvykle
hodně místa....
